http://www.velikonoce.net/ 2012-05-19T15:07:39-07:00 http://www.velikonoce.net/ http://www.velikonoce.net/lib/images/favicon.ico text/html 2011-06-02T14:35:50-07:00 http://www.velikonoce.net/apostolske-vyznani-viry?rev=1307050550&do=diff Apoštolské vyznání (Symbolum Apostolicum – Apoštolský symbol) je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají všichni křesťané. Apoštolské vyznání vzniklo mezi II. a IX. stoletím. Toto vyznání víry se užívá hojně v liturgijích západní církve, zejména katolické a anglikánské i v některých evangelických církvích a v pravoslavných církvích západního obřadu. text/html 2011-05-05T08:00:09-07:00 http://www.velikonoce.net/bila-nedele?rev=1304607609&do=diff Bílá neděle (latinsky Dominica in albis) je posledním dnem velikonočního oktávu. Bílá neděle je následující nedělí po Božím hodu velikonočním. Název této neděle vycházé ze zvyku, že novokřtěnci tohoto dne naposledy nosili bílé roucho, do kterého byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii. Liturgická barva dne je bílá. text/html 2011-04-22T11:44:17-07:00 http://www.velikonoce.net/bila-sobota?rev=1303497857&do=diff Bílá sobota je dnem pobytu Krista v hrobě. text/html 2011-04-30T04:13:15-07:00 http://www.velikonoce.net/bozi-hod-velikonocni?rev=1304161995&do=diff Velikonoční neděle (Pascha) nebo Boží hod velikonoční, či Zmrtvýchvstání Páně je největší křesťanský svátek. Slaví se při něm Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Svátek se také nazývá také „Pascha“, to pochází z hebrejského „pesach“ a znamená „přechod“. Historický základ má ve vysvobození Izraelců z Egypta (Ex.12.1-13.16). Pro apoštoly se Pascha stala symbolem přechodu Ježíše Krista ze smrti do života. text/html 2011-04-30T04:02:07-07:00 http://www.velikonoce.net/cerna?rev=1304161327&do=diff První postní neděle se nazývá Černá (Invocavit) a je 42 dní před Božím hodem velikonočním. text/html 2011-03-04T12:46:54-07:00 http://www.velikonoce.net/cisty-tyden?rev=1299268014&do=diff První týden Velkého postu bývá v tradici východní církve nazýván Čistý týden. V tomto období by se věřící měli snažit dodržet všechny postní pravidla. Podle přísných pravidel se zdravým lidem poprvé dovoluje jíst až ve středu večer po liturgii Předem posvěcených darů. text/html 2011-04-30T05:00:05-07:00 http://www.velikonoce.net/druzebna?rev=1304164805&do=diff Družebná (Laetare) neděle je čtvrtou postní nedělí. Nazývá se také Růžebná, Růžová, Družbadlná, Družbadlnice, Středopostní. Název Středopostní pocházi od toho, že tato neděle tvořila pomyslný střed půstu. A Růžebná/Růžová se nazývá proto, že se v tuto dobu v Římě světí zlatá růže. text/html 2011-06-01T21:14:08-07:00 http://www.velikonoce.net/dvanact-nejdulezitejsich-pravoslavnych-svatku?rev=1306988048&do=diff Liturgický rok ve východních církvích byzantského obřadu začíná 1. září, obsahuje dvanáct velkých svátků a „svátek svátků“ Velikonoce. Tyto nejvýznamnější svátky označují zásadní okamžiky z života Ježíše Krista a Panny Marie. text/html 2011-02-16T04:34:46-07:00 http://www.velikonoce.net/hromnice?rev=1297856086&do=diff Hromnice je lidový název významného křesťanského svátku Uvedení Páně do chrámu (latinsky Praesentatio Domini) nebo Obětování Páně. Svátek hromnice se slaví 2.února (15. února / starý styl). Dříve se svátek nazýval také Očišťování Panny Marie nebo Setkání jak je ostatně např. v Rusku nebo na Ukrajině nazýván dodnes (Сретение). Tento název symbolizuje setkání Syna s Otcem nebo také Starého zákona s Novým zákonem. text/html 2012-05-08T03:34:44-07:00 http://www.velikonoce.net/kvetna-nedele?rev=1336473284&do=diff Květná neděle je připomínkou Ježíšova vjezdu do Jeruzelému, kdy byl vítán palmovými ratolestmi. Na Květnou neděli se světí větvičky, které se nosí domů, kde se uchovávají po celý rok do Popeleční středy, kdy se pálí a slouží k posypání popelem. Někdy se větvičky nosí taky na hřbitovy. V našich končinách se často používají kočičky nebo jiné zelené ratolesti, protože palmy nejsou k dispozici. text/html 2011-04-30T04:39:51-07:00 http://www.velikonoce.net/kychava?rev=1304163591&do=diff Třetí postní neděle je nazývána Kýchavá neděle (Oculi). Lidové rčení Kolikrát kdo kýchne, minimálně tolik roků bude ještě žít. Kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok. text/html 2011-06-02T08:51:32-07:00 http://www.velikonoce.net/lazarova-sobota?rev=1307029892&do=diff Lazarova sobota předchází Květné neděli. [Ikona vzkříšení Lazara] Lazarova sobota je vzpomínkou na příběh zesnulého Ježíšova přítele Lazara. Ježíš vykonal zázrak a Lazara, který už 4 dny po smrti ležel v hrobě vzkřísil z mrtvých. O Lazarově vzkříšení se píše v Janově evangeliu. text/html 2011-06-13T11:33:52-07:00 http://www.velikonoce.net/letnice?rev=1307990032&do=diff Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu'ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji. V křesťanství se pripomina seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. text/html 2011-03-04T13:51:42-07:00 http://www.velikonoce.net/liturgie-predem-posvecenych-daru?rev=1299271902&do=diff Liturgie předem posvěcených Darů je zvláštní velkopostní bohoslužba, při které se věřícím předkládají k přijímání svaté Dary Těla a Krve Kristových, které byly posvěceny dříve, na předcházející plné liturgii Basila Velikého nebo Jana Zlatoústého. text/html 2011-02-24T15:24:50-07:00 http://www.velikonoce.net/maselnice?rev=1298586290&do=diff Máselnice se nazývá týden před Velkým půstem, od pondělí po Masopustní neděli po Neděli syropustní. Tento týden se postí od masa, jí se ale vajíčka i mléčné výrobky, například máslo, od kterého pochází i název Máselnice a postními dny nejsou ani středa a pátek. text/html 2011-03-04T14:06:28-07:00 http://www.velikonoce.net/masopust?rev=1299272788&do=diff Masopust může být: * Třídenní svátek začínající v neděli a končící v o půlnoci úterý před Popeleční středou. Někdy se do takto počítaného Masopustu zahrnuje i Tučný čtvrtek. * Období od Tří králů (6.ledna) do úterý předcházející Popeleční středě. text/html 2011-02-24T14:49:58-07:00 http://www.velikonoce.net/masopustni-nedele?rev=1298584198&do=diff Tato neděle už podle názvu předznamenává nadcházející půst od masa. Masopustní neděle je v západní církvi 49 dní před Božím hodem velikonočním v církví východní se slaví 56 dnů před Paschou, takže o týden dřív. Ten posun zůstává, i když velikonoce podle obou kalendářů připadnou na stejné datum a v tom případě se Masopustní neděle podle západní tradice shoduje s Nedělí syropustní podle tradice východní. . Masopustní neděli v kalendářích západní církve nenajdete, jde o pojem neoficiální, v kalend… text/html 2011-04-19T13:27:02-07:00 http://www.velikonoce.net/modre-pondeli?rev=1303244822&do=diff Modré pondělí je 6 dní před Božím hodem velikonočním, je součástí Pašijového týdne. Modrému pondělí se říká taky Velké pondělé nebo Žluté pondělé. V římskokatolických kostelích se čte se evangelium o ženě kající, jež vonnou mastí pomazala nohy Páně text/html 2011-06-02T11:34:24-07:00 http://www.velikonoce.net/nanebevstoupeni-pane?rev=1307039664&do=diff [Nanebevstoupení páně] Nanebevstoupení Páně je jedním z velkých křesťanských svátků. Připomíná poslední zjevení Ježíše Krista učedníkům a jeho výstup (fyzického těla) na nebesa 40 dní po Velikonocích. Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek, i když v některých oblastech se slaví až následující neděli (7. neděle velikonoční). text/html 2011-06-02T13:57:51-07:00 http://www.velikonoce.net/nicejsko-konstantinopolske-vyznani-viry?rev=1307048271&do=diff Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry (Nicejsko-cařihradské vyznání víry, Nicejsko-cařihradské krédo, Nicaeno-Constantinopolitanum) je jedním z nejdůležitějších křesťanských vyznání víry. Často se užívá při liturgii. text/html 2011-04-20T12:21:00-07:00 http://www.velikonoce.net/pasije?rev=1303327260&do=diff * Pašije podle Jana - Jan 18,1 - 19,56 * Pašije podle Lukáše - Lk 22,14-23,56 * Pašije podle Marka - Mk 14, 1 - 15, 47 * Pašije podle Matouše - Mt 26,14 - 27,66 text/html 2012-05-08T23:17:22-07:00 http://www.velikonoce.net/paternoster?rev=1336544242&do=diff Modlitba Páně v několika záladních jazycích. Pro popis modlitby bude vytvořena samostatná stránka. Pater noster qui es in cælis, Ѿче на́шъ иже еси на н[е]б[е]сѣ[хъ], Otče náš, jenž jsi v (nebo: na) nebesích, Otče náš, ktorý si na nebesiach, Отче наш, що є на небесах! Отче наш, сущий на небесах! text/html 2011-10-12T09:39:51-07:00 http://www.velikonoce.net/pokrov?rev=1318437591&do=diff [(Pokrova, Záštita přesvaté Bohorodice)] Pokrov je svátek slavený církvemi východního obřadu (slovanskými a řeckou). Pokrov nebo jak se také říká Pokrova se slaví podle kalendáře starého stylu 1.října. Tento den ukazují gregoriánské kalendáře v našich domácnostech datum 14. říjen. text/html 2011-03-04T11:41:28-07:00 http://www.velikonoce.net/popelecni-streda?rev=1299264088&do=diff V liturgickém kalendáři latinské církve je Popeleční středa prvním dnem postní doby. Popeleční středa je podle liturgického počítání do kterého se nezapočítávají neděle 40. den před Velikonocemi, v reálu ovšem připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. text/html 2011-03-10T14:27:43-07:00 http://www.velikonoce.net/postni-modlitby?rev=1299792463&do=diff Velkopostní modlitba Svatého Efréma Syrského [Efrém Syrský] Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti, panovačnosti a prázdnomluvnosti. Pane a Vládce mého života, odežen ode mne ducha lenivosti, mocichtivosti a prázdných řečí. Господи и Владико живота моего, Дух праздности, униния, любоначалия и празднословия не дажд ми. text/html 2011-06-10T06:30:03-07:00 http://www.velikonoce.net/poznamky-prace-internetova-kavarna?rev=1307712603&do=diff 14:14 V dokumentech Live.ru je automatiscka oprava ceskeho pravopisu. Bylo by dobre nekam nainstalovat dokuwiki s minimalistickou sablonou asi jako na pyramidach jen bey rusivych prvku. Tuto wiki vyuyivat i pro diskuse s tomem a Jurou. <http://cs.wikipedia.org/wiki/ASCII> - ASCII j- kódova tabulka, která definuje znaky anglické abecedy, a jiné znaky používané v informatice. napr. alt+64 / @ text/html 2011-06-10T02:35:20-07:00 http://www.velikonoce.net/poznamky?rev=1307698520&do=diff 10:30 <http://en.wikipedia.org/wiki/Paschal_greeting> Poznamky pro praci v internetove kavarne text/html 2011-04-30T04:36:07-07:00 http://www.velikonoce.net/prazna?rev=1304163367&do=diff Druhá neděle postní se nazývá Pražná neděle (Reminiscere). Název Pražná je odvozen od postního jídla „pražma“, připraveného z naklíčených upražených obilných zrnek. Z tohoto pražma se také připravovala polévka „praženka“. text/html 2011-03-11T15:06:21-07:00 http://www.velikonoce.net/pust?rev=1299881181&do=diff Velikonoce.net se věnují především tématu půstu v před velikonoční době, tzn. Velkému půstu a tomu je také věnována samostatná stránka. ---------- V následujícím textu se chci věnovat půstu obecně. Půst je rituální dodržování určitých omezení týkajících se zejména potravin a nápojů v průběhu pevně daného časového úseku, je to forma askeze. text/html 2011-04-30T03:27:47-07:00 http://www.velikonoce.net/pytlovy-ctvrtek?rev=1304159267&do=diff Pytlový čtvrtek následuje po Popeleční středě, je 45 dní před Božím hodem velikonočním. Na Pytlový čtvrtek se dojídaly zbytky z masopustních hodů. Byla to taková hodokvasní prodloužená. Název dne je pravděpodobně odvozen od režného pytlového postního roucha. text/html 2011-04-19T13:31:59-07:00 http://www.velikonoce.net/sedive-utery?rev=1303245119&do=diff Šedivé úterý náleží k Strastnému týdnu. Do Božího hodu velikonočního zbývá 5 dnů. Šedivému úterý se říká také Velké úterý. Východní církve si připomínají prokletí neplodného fíkovníku (Mt.21.18-22), který představuje židovský národ. text/html 2011-04-21T12:02:56-07:00 http://www.velikonoce.net/skareda-streda?rev=1303412576&do=diff Škaredá středa je 3. dnem Strastného týdne a je 4 dny před Božím hodem velikonočním. Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa. Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionskéh, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši. text/html 2011-04-30T07:01:48-07:00 http://www.velikonoce.net/smrtonosna?rev=1304172108&do=diff Smrtonosná neděle (Indica) je 5. nedělí postní. Nazývá se také Smrtná, Smrtelná. Lidové zvyky V ten čas se z vesnic vynášela bohyně smrti a zimy - Smrtka (Mařena, Morana, Mořena, atd.) a přinášelo se léto v podobě mladého stromku. Lidé Smrtku nejčastěji vytvářeli ze slámy a strojili do starých ženských šatů. Poté ji připevňovali na vysokou tyč a v čele průvodu vynášeli za ves a tam ji hodili do vody, zahrabali nebo upálili. Zpět se vraceli s „lítem“ - malým zeleným stromkem ověnčeným různými o… text/html 2012-03-28T04:18:26-07:00 http://www.velikonoce.net/start?rev=1332933506&do=diff Velikonoce jsou pro mě nejvýznamnějším obdobím roku, časem, který už od dětství velmi silně emotivně prožívám. Tyto svátky byly pro mě spojeny s rodinnou tragédií, radostí, veselím i smutkem a rozjímáním. V raném mládí mě zasáhl jejich pohanský obsah, kdy jsem s jejich příchodem cítil nástup jara, nový život, faktický začátek slunečního roku. Dotknul jsem se jich ve formě židovského Pesahu. Později jsem začal přemýšlet nad příběhem z dávného Israele, kdy byla vykonána největší a nejvýznamně… text/html 2011-04-19T13:11:26-07:00 http://www.velikonoce.net/strastny-tyden?rev=1303243886&do=diff Strastný týden (Velký týden, Pašijový týden) začíná Květnou nedělí, je to poslední týden před Velikonocemi. V Strastném týdnu si připomínáme poslední dny Ježíše Krista, jeho strasti, smrt a pohřeb. Dny Velkého týdne mají zvláštní názvy: text/html 2011-02-16T04:29:53-07:00 http://www.velikonoce.net/svatky?rev=1297855793&do=diff Svátky jsou dny s zvláštním, původně pouze náboženským významem, případně dnes i v přeneseném smyslu také s společenským významem, které se pravidelně opakují a slaví. Oslavy většinou probíhají podle tradičního rituálu. Státem uznané svátky v České republice jsou stanoveny zákonem a jsou dny pracovního klidu. Svátky mohou být pevné, určené stejným kalendářním datem (například Vánoce) nebo pohyblivé, obvykle odvíjející se od měsíčního kalendáře (například Velikonoce), někdy se doba svátků řídí př… text/html 2011-03-04T10:59:08-07:00 http://www.velikonoce.net/syropustni-nedele?rev=1299261548&do=diff Syropustní neděle následuje po neděli masopustní tj. 49 dnů před Paschou. V pondělí po syropustní neděli začíná u východních církví Velký půst. V týdnu od masopustní neděle do neděle syropustní se věřící postí od masa, ale jedí mléčné výrobky a vajíčka. text/html 2012-03-28T02:51:10-07:00 http://www.velikonoce.net/tucny-ctvrtek?rev=1332928270&do=diff Tučný čtvrtek předchází Popeleční středě a je přípravou na poslední nejbujařejší 3 dny masopustního veselí. Některé zdroje uvádějí že právě Tučným čtvrtkem začíná Masopust, v každém případě v některých oblastech se na Tučný čtvrtek můžeme poprvé v roce setkat s masopustními maškarami. text/html 2011-05-15T08:23:37-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonoce-ve-spanelsku?rev=1305473017&do=diff vánoce ve španělsku se nazývají semana santa lidé chodí oblečeni v hábitech v různých bratrsvech . text/html 2011-04-30T07:06:34-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonocni-noc?rev=1304172394&do=diff Na Velkou noc / Velikonoční noc z Bílé soboty na neděli Božího hodu velikonočního se konají vigilie na oslavu svaté noci, kdy Kristus vstal z mrtvých. Koná se také křestní slavnost, kdy jsou v bílém rouchu přijímáni novokřtěnci. text/html 2011-04-30T04:30:30-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonocni-oktav?rev=1304163030&do=diff Velikonoční oktáv je týden liturgického roku, který začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končí na Bílou neděli, to znamená, že zahrnuje dvě neděle velikonoční (o 8 dní, proto název oktáv). V křesťanství jsou Velikonoce coby slavnost Kristova vítězství nad smrtí největším svátkem, a proto samotný den slavnosti je jakoby prodloužen do osmi dní, kdy si věřící má uvědomit velikost a význam Kristova vzkříšení pro svůj život. text/html 2012-03-28T06:33:30-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonocni-pobyty?rev=1332941610&do=diff text/html 2012-03-20T06:03:12-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonocni-pondeli?rev=1332248592&do=diff kjhkhgklkghfghfgjkjjjljkghkkjkghjhjlkjl text/html 2011-04-20T01:53:10-07:00 http://www.velikonoce.net/velikonocni-trideni?rev=1303289590&do=diff Velikonoční třídení neboli Velikonoční triduum (psáno i jako Velikonoční třídení) je významnou součástí křesťanského liturgického roku. Připomíná se při ní utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Páně. Velokonoční třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli. text/html 2011-04-22T11:42:54-07:00 http://www.velikonoce.net/velky-patek?rev=1303497774&do=diff Velký pátek je dnem Kristova umučení. text/html 2011-04-30T04:32:03-07:00 http://www.velikonoce.net/zeleny-ctvrtek?rev=1304163123&do=diff Zelený čtvrtek je 4. dnem Strastného týdne a je 3 dny před Božím hodem velikonočním. Na Zelený čtvrtek večer začíná Velikonoční triduum. Zelený čtvrtek je především připomínkou poslední večeři Páně. Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Říká se „zvony odlétají do Říma“.